Přehled historických událostí - Obec Libhošť

1230-1240

Král Václav I. věnoval hraběti Arnoldovi z Híickeswagen jako odměnu za prokázané služby rozsáhlé území mezi říčkou Sedlnicí s Příborském až po Ostravu. Byla tím zahájena tzv. Velká kolonizace sv. Moravy a Slezska.

1241

Zničující vpád Tatarů na sv. Moravu zdecimoval dosavadní poměrně řídké osídlení tohoto území.

1251

Uváděna prvá zmínka o městu Příbor, který je nejstarším městem na území novojičínského okresu. Jeho zakladatelem se stal hrabě Frank, syn Arnolda z Húckeswagen.

Konec 13. století

Dochází k výstavbě hradu Štramberk

1359

Listinou moravského markrabího Jana Jindřicha bylo pod hradem založeno malé městečko s rozsáhlými právy, které přejalo název hradu.

1378

Hrad Štramberk s městem a panstvím udělen v léno Voku II. z Kravař.

1408

Zdědil Štramberské panství Lacek z Kravař, pán na Helfstýně.

1411

Lacek z Kravař udělil městu Štramberku a všem obcím štramberského panství právo odúmrti. Je to prvá historicky doložená zmínka o existenci obce Libhošť. Lacek z Kravař jako příznivec Husův povolává na svá panství kněze, podávající svátosti pod obojí způsobou. V té době je patrně i libhošťská fara obsazena husitským knězem.

1427

Tažení husitských vojsk na severovýchodní Moravu. Byl vypálen Nový Jičín a vyvražděno jeho obyvatelstvo. Husité zřizují trvalou posádku v Odrách, město se .opevňuje. Po dočasném útlumu vlivu husitství po smrti Lacka z Kavař (1416) dochází k opětnému posílení jeho vlivu.

1434-1441

Štramberské panství zakoupil Vilém Puklice z Pozořic, bývalý hejtman husitské posádky v Odrách. Společně se svým bratrem Bočkem z Drahotúš podnikají četné kořistnické nájezdy do okolí.

1471

Panství přechází do rukou Jindřicha z Boskovic. Ten v roce 1473 sňatkem připojuje i panství Starojické.

1481

Panství zakupuje Beneš z Hustopeč, do roku 1523 je v držení jeho dědiců.

1523

Zakoupil panství Bernart ml. ze Žerotína na Fulneku.

1533

Dochází k rozdělení panství: Bedřich ze Žerotína získal ke Štramberskému panství město Nový Jičín s okolím, jeho bratru Vilémovi zůstává větší část Starojického panství. Štramberk přestal být sídlem vlastníka panství, jeho sídlose přestěhovalo do Nového Jičína, dochází ke stavbě žerotínského zámku. Následoval úpadek Stramberka jako města.

1558

Město Nový Jičín se vykoupilo z poddanství, stalo se městem komorním a vlastníkem celého panství Štrambersko-Starojického, včetně obce Libhoště.

1587

"Registra obce Libhošťské" - pozemková kniha psaná česky uchovává cenná svědectví o poměrech v obci. Je vedena až do roku 1694.

1618

Nový Jičín se stává významným podporovatelem odboje proti císaři Ferdinandu II.

1620

Pustošivý vpád polských kozáků - lisovčíků na sv. Moravu. Poničili většinu vesnic. Zda byl mezi nimi i Libhošť není doloženo.

1621

Začátkem roku se Nový Jičín vzdal bez boje císařským vojskům. Štramberská posádka se bránila až do svobodného propuštění. V červenci se odehrála u N. Jičína bitva, v níž Jan Jiří Krnovský pobil císařskou posádku a město bylo vypáleno. Z Libhoště patrně vypuzen bratrský kněz, farnost byla zrušena. Příležitostně docházel kněz ze Šenova.

1624

Ferdinand II. potrestal Nový Jičín za odboj proti němu a odebral mu všechny výsady. Město se stalo opět městem poddanským. Celé panství štrambersko-starojické přechází do poddanství jezuitského Konviktu v Olomouci. Libhošťanům byla uložena robotní povinnost mimo jiné též ke Dvoru v Bernarticích. Vzniká tzv. "bernacká cesta" (nebo též chodník). Povinnost zanikla až zrušením roboty v roce 1848.

1694

Dochován revers - rozhodnutí vrchnostenského úřadu v Novém Jičíně o vleklém sporu mezi sousedy v Libhošti o přístup ke studni.

1766

V Libhošti zakupuje fojtství Leopold Heřmanský, potomek nižší šlechty - pánů ze Slupna. Po bitvě na Bílé hoře odešli spolu s mnoha vyznavači českobratrské církve do Polska. Jedna větev rodu se po letech vrátila z vyhnanství a přestoupila na katolictví. Leopold Heřmanský je vrchností jmenován rychtářem. Prosba poddaných celého Novojicko-Štramberského panství k císařskému dvoru ve Vídni o snížení robotních povinností. Podle svědectví Václava Kottka Sedláci museli držet kvůli povinnostem ke Dvoru v Bernaticích po dvou párech koní. Chalupníci a domkaři chodili za robotou pěšky. Byla opouštěna orná pole, ale chováno mnoho hovězího dobytka a ovcí.

1772

Obce Bernartice n. O. a Libhošť vysílají k následníku trůnu Josefovi deputaci s prosbou o přezkoumání jejich robotních povinností. V Libhošti vypukl velký požár, který zničil střed obce i s fojtstvím. Fojtství bylo přestavěno do podoby, v níž přetrvalo až do 80. let 20. století.

1773-74

Zrušen Jezuitský řád. Obec Libhošť a celé novojicko-štramberské panství přešlo pod Tereziánskou nadaci, z níž byl financován Náboženský fond.

1775

Marie Terezie vydává tzv. "Robotní patent", v němž stanovuje jednotně robotní povinnosti. Zavedena povinná školní docházka od 6 do 12 let.

1776

Purkmistrem - rychtářem v Libhošti jmenován Leopold Heřmanský. Mise mikulovského probošta Leopolda Haye na Valašsko a Lašsko, který pravděpodobně navštívil i Libhošť. Osobní interes císařovny Marie Terezie příborským radním o převedení fundace kostelíka sv. Františka v Příbore Náboženskému fondu pro stavbu kostela v Libhošti v částce 8 tis. zlatých.

1777

Postaven nový kostel v Libhošti. Při likvidaci dřevěného kostela byly nalezeny ve věži listiny, které dosvědčovaly bohatství fary v předhusitském období. Byla nadána četnými polnostmi. Dochován slib věrnosti Libhošťanů vrchnosti za zřízení kostela a fary. Současně postavena nová kaplanka (fara).

1778

Ustanoven prvý správce farnosti Jiří Kysselý a prvý placený učitel Václav Kottek. Vyučování probíhalo na faře. Založeny samostatné libhošťské matriky (rodná, svatební, úmrtní).

1781

Vydán toleranční patent. V Libhošti však nejsou zaznamenány žádné přestupy na protestantství.

1784

Výstavba nové "císařské" silnice přes Libhošť. Velká pracovní příležitost pro sedláky, vozil se písek a kámen z Hůrky, který se ručně roztloukal na štět.

1785

Byl vyměřen tzv."Josefovský katastr". Podle něj bylo v Libhošti: orné půdy 2 584 měřic, zahrad 210 měřic, luk 998 měřic, lesů 83 měřic, návsí 34 měřic. Celková výměra obce činila 782 ha. Nová cesta přinesla nové pracovní příležitosti. Obec získala výhodné dopravní spojení. Nastal rozkvět formanství, Sedláci poskytovali přípřeže dálkovým formanům do libhošťských kopců. Zaznamenán rozvoj řemesel, zejména kovářství a kolářství.

1792

Uzavřena spojenecká smlouva mezi Rakouskem a Pruskem, která předznamenala napoleonské války a přesuny ruských vojsk přes Libhošť.

1798

Prvý přechod 25ti tisícové ruské armády přes Libhošť do Dolních Rakous.

1799

Pochod 27 tisíc Rusů přes Libhošť do Bavorska.

1800

Návrat ruských vojsk. Václav Kottek na podnět purkmistra Heřmanského začal psát kroniku obce, zpětně poznamenává události od r.1777. Ve zdejší škole se narodil Václavu Kottkovi syn František Xaver, pozdější hudební skladatel a učitel hry na klavír ve Vídni.

1805

Bitva u Slavkova. Přechod ruských vojsk přes Libhošť. Na zpáteční cestě rozšířili mezi obyvatelstvo neznámou nemoc, nazývanou "epidemií". V Libhošti zemřelo na ni 52 osob. Denně až 4 pohřby, z některých čísel zemřeli všichni.

1809

Na obyvatelstvo dolehla těžká kontribuce. Obec zaplatila 6 764 zlatých. Rež,oves a seno se vozilo do Svitav,Olomouce a do Prostějova. Deset mužů narukovalo do Polska a Uher, čtyři muži do Jablůnkova. Vrátili se všichni.

1811

Rakousko, vyčerpané válkami, vyhlásilo státní bankrot. Objevily se poprvé papírové peníze zvané bankocetle. Měnová reforma 1:5 postihla učitele V. Kottka, který měl mnoho dlužníků. Ze znehodnocených měďáků se dělaly kotle.

1813

Epidemie neštovic, lidově zvaných osýpky. Do Libhoště se dostavila vrchnostenská komise, na fojtství proběhlo prvé očkování dětí.

1815

Poslední přechod a pozdější návrat ruských vojsk před bitvou u Drážďan přes Libhošť.

1817

V obci veliká neúroda, z ní pramenící drahota. Rozmohlo se všeobecně žebrání. Chléb se pekl jen z ovsa, chudí lidé z otrub. Pařili a jedli i trávu. Nikdo však z toho neumřel.

1821

Obec zakoupila do kostela varhany za 340 rýnských. Na Boží narození přišla vichřice, trvala celý týden. Vichřice brala střechy, kácela stromy, odnesla stodolu na č. p. 3. Při mši sv. rozbila v kostele okno.V panském lese spadlo na tisíc stromů.

1825

Byla nově opravena věž a celá střecha kostela. O Božím Těle přiletělo od Sedlnic mračno kobylek. Odletěly směrem k Beskydům.

1831-32

V okolí vypukla epidemie cholery, Libhošť byl ušetřen. Bylo však nařízeno rozšíření hřbitova.

1836

Návrat epidemie cholery. V obci zemřelo 36 osob. S doktorem nechtěl nikdo chodit. Jako ošetřovatel nemocných se vyznamenal Jakub Mikš, který se nenakazil.

1845

Obec postihla 22. 7. odpoledne nebývalá povodeň s bouří. Ve středu obce pod farou stály krávy ve chlévě po břicha ve vodě. Zničena zcela úroda.

1846-47

Po velkých deštích nastala velká neúroda. Na Bílovecko i jinde v okolí p