Významné stavby - jejich minulost a současnost - Významné stavby - jejich minulost a současnost - Obec Libhošť

• Základní informace
• Poloha obce
• Stručná historie obce
• Významné osobnosti
• Významné stavby a památky
  • Památník padlých Libhošťanů
  • Významné stavby - jejich minulost a současnost

Obec Libhošť neoplývala bohatstvím. Proto v ní nenacházíme žádné stavby, které by svým významem a rozsahem příliš přerůstaly její rámec, jako je tomu u mnoha obcí okolních. Libhošť také nebyl nikdy sídlem žádného šlechtického rodu, jako např. Sedlnice, Bartošovice, Kunín aj. Přesto si mnoho objektů zaslouží (zasluhovala) pozornost.

Kostel sv. Jakuba

Současná stavební podoba kostela sv. Jakuba staršího je z roku 1777. Jeho stavba je spojena s misí mikulovského probošta Leopolda Haye na Valašsko a Lašsko, která byla uskutečněna na přání císařovny Marie Terezie. Byl postaven na místě dřívějšího dřevěného kostelíka, o němž v současnosti mnoho nevíme. Byl však vybaven značným jměním, o čemž jsou zachovány zprávy v "Registrech na příjem a vydání tolikéž co za kým v cestě zůstává, všelijakých peněz kostelních ke chrámu Páně dědiny Libhoště přináležejících, za pána faráře P. Václava Columbána léta 1655 založených". V roce 1764 dosáhlo celkové jmění kostela sumy 904 zl. 58 kr., při ročních výdajích 15 zl.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého před vchodem do kostela je státem chráněnou kulturní památkou. Je pravděpodobné, že socha byla zde umístěna až při obnově farnosti v roce 1777. Odborníky je ceněn především její podstavec, jehož vznik je datován do přelomu 15. a 16. století. Jeho reliéfní výzdoba je datována do pozdně gotického období. Který ze světců byl na podstavci původně umístěn, je dnes zahaleno tajemstvím.

Fara

Budova fary je v dnešní stavební podobě z roku 1777. O původní faře víme jen to, že byla již od založení obce nadána značnými polnostmi a poměrně velkým hospodářským zázemím. V době husitských válek byly polnosti Libhošťany rozebrány. Po obnovení samostatné farnosti byla faře přidělena jen menší výměra, pole však byla získána až u Borovce. Prvý farář Josef Kyselý byl ještě podřízen farnosti ve Štramberku. Teprve v roce 1784 byla zřízena samostatná farnost pro obec Libhošť. Farní budova sloužila kromě obydlí faráře a správě farnosti i jako škola a byt správce školy. Ve funkci správců farnosti se zde vystřídalo několik významných osobností.

Fojtství

Libhošťské fojtství patří mezi významné budovy obce. Komplex budov přesahoval svou mohutností místní význam. Jeho dnešní podoba je z r. 1772, kdy velký požár zničil spolu s fojtstvím celý střed obce. Stodoly, které tvořily hospodářské zázemí, dotvářely celkový dojem mohutnosti libhošťského fojtství. V objektech fojtství byla patrně určitou dobu významná stanice tzv. "Volské cesty". V období rozkvětu formanství zde bývalo velmi živo. Byla zde hospoda s reálným právem, významné středisko obchodu a odpočinkové stáje pro přípřeže. Budova je po renovaci z roku 1995. Stavba je na seznamu státem chráněných kulturních památek. V současnosti je v části budovy sídlo obecního úřadu, dále pak stavba slouží ke společenským a kulturním účelům, v přízemí je umístěna cukrárna a vinárna.

Škola

Škola v Libhošti je v současné stavební podobě z roku 1884. Vyučování bylo dlouhou dobu střídavé, vyučovalo se ve směnách, třídy byly spojovány. Na škole se vystřídalo mnoho vynikajích učitelů, kteří za sebou zanechali významnou stopu v novodobé historii Libhoště.

Libhošťská škola na pohlednici asi z období 1. poloviny dvacátých let.

Krutílkův vodní mlýn

Každá obec měla v minulosti svůj vlastní vodní mlýn, některé bohaté obce dokonce dva i více Libhošťský vodní mlýn nepatřil mezi zvlášť významné a dosloužil už koncem 19. století jako jeden z prvých mlýnů v okolí. Využíval vodu z Mlýnského potoka, který je pravobřežním přítokem Bartošovického potoka. V poznatelném stavu je dosud vodní náhon a vodní zdrž, ovládána kdysi stavidly. Jeho zajímavostí je to, že voda z  náhonu byla odváděna přímo přes objekt mlýna. Po dožití libhošťského mlýna byl Libhošťany využíván především Bokův mlýn v Sedlnicích.

"Kulatina" na Břehách

Zděná budova někdejšího větrného mlýna na temeni Břehů. Jako mlýn dosloužila už před vznikem 1. republiky. V současné době je již bez vnitřního vybavení a bez větrného kola. Tvoří výraznou dominatu obce, bohužel v současné době je až příliš zakrytá stromy. Objekt je na seznamu státem chráněných památek. Je rovněž evidována jako "významný krajinný prvek" a jako dominanta je chráněna před zástavbou.

"Kulatina" na Břehách, někdejší větrný mlýn. Stav asi z období 40. let. Foto R. Hanzelka.

Sobkova (Zelinova) hospoda

Sobkova hospoda stávala na dolním konci obce při obecní cestě. Vznikla z původní nálevny, která byla přeměněna na obchod, později na hospodu se sálem. Na přelomu 19. a 20. století byla významným centrem společenského a kulturního dění v Libhošti. Konala se zde většina svateb, zábav, divadelních představení. Hostovaly zde kočovné divadelní společnosti. Hospoda se sálem byla dávno před elektrifikací obce vybavena karbidovým osvětlením. Po založení Orla v Libhošti se stala jeho hlavní základnou. Sál byl rovněž místem schůzek a nácviků programů Lašského národopisného souboru v Libhošti.

Leidův statek a zájezdní hostinec

V současné době tvoří významnou stavební dominantu uprostřed obce. Je nejzachovalejším a nejrozsáhlejším komplexem účelových staveb v Libhošti. Hospodářské budovy sloužily jako selský statek a zájezdní hostinec.V nedávné době došlo k demolici levostranné zástavby někdejších koníren. Průčelí budovy bylo narušeno brizolitovou omítkou a odstraněním dělící linie mezi podlažími. Až do konce roku 1989 to byla jedna z významných budov, sloužících veřejnosti v obci. Zejména tzv. extrovna, využívaná jako schůzovní místnost, je spojována se vznikem a činností mnoha libhošťských organizací.

Leidova hospoda na pohlednici z období německé okupace. 

Sokolovna

Sokolovna byla jednou z výrazných dominant centra obce. Původně to byla jedna z několika prostorných stodol fojtství. Byla zakoupena členy organizace SOKOL v*Libhošti. Vlastní pílí a z finančních zdrojů jeho členů byla přebudována na tělocvičnu s jevištěm. Sál sloužil také jako kino a to v mnohaletém předstihu před okolními obcemi. V poválečném období se sokolovna stala centrem veškerého společenského a kulturního života. Byla svědkem úspěšných divadelních her a divadelních přehlídek, vystoupení Lašského národopisného souboru a jeho hostů, koncertů místních hudebníků a j. akcí. Samozřejmě sloužila především jako tělocvična. Její zánik v roce 1991 byl citelnou ztrátou pro Libhošť.

Průčelí   sokolovny   na   snímku   R. Hanzelky. Zima r. 1940.

Tomšíkova (Kolářova) hospoda

Hospodu zde vystavěl fojt Raška. Byla tak zrušena hospoda na fojtství. Rozšířením přísálí po roce 1945 získala další možnosti společenského využití. Do roku 1949 byla střediskem činnosti Dělnické tělovýchovné jednoty v Libhošti. Po zániku Sobkovy (Zelinovy) hospody převzala úlohu hlavního střediska zábav, schůzí a společenských setkání obyvatel obce.

Nedomova kovárna

Na přelomu 19. a 20. století zde byla velmi výkonná a populární kovárna Petra Nedomy, která vyráběla kvalitní kočáry (bryčky). V období největšího rozkvětu výroby se zde pracovalo až na šesti ohních. Budova byla delší dobu neobydlena, v roce 1995 vyhořela. Dnešní stav bohužel nahrává její úplné demolici. Jde o významnou stavbu, připomínající jedno z nejbohatších období (rozvoj kovářství), v nedávné historii obce Libhoště.

Hanzelkovo řeznictví (jatka a výsek masa)

Stavba je jednou z chrakteristických, účelově vystavěných budov obce. Sloužila jako jatka (porážka), výsek a prodejna masa a masných výrobků společně s obytnou částí. Po 2. světové válce už zde byl jenom výsek a prodejna, až do roku 2011 se zde nacházel potravinářský obchod.

(Viktorova) dřevěnice

Podle ústního podání byla v období před rokem 1777 v domě „u kříže" zahájena poprvé výuka libhošťských dětí. Jméno vyučujícího se nezachovalo, v kronikách je uváděno pouze, že šlo o vysloužilého vojáka. Kronikáři i ústní tradice se shodují v tom, že uvedeným domem je Šimíčkova dřevěnice.

Šimíčkova dřevěnice"dům u kříže". Současný stav -foto R. Jarnot.